Mnohá zvířata mají reputaci agresivity, ačkoliv si ji vůbec nezaslouží. Ta je většinou zrozena spíše z lidského strachu než z faktů. Typickým příkladem mohou být vlci, kteří ve skutečnosti patří k nejplašším zvířatům. Na druhou stranu však nelze popřít, že existují i taková, která na vás i bez jakéhokoliv vyprovokování zaútočí. Jen to nejsou ta, která by většina z nás čekala.
Za jedno z nejnebezpečnějších zvířat lze bezesporu považovat hrocha. Ačkoliv v nás jeho vzhled vyvolává představu buclatého dobráka, a tak je také často například v pohádkách pro děti prezentován, realita je jiná. Jedná se o velice silně teritoriální druh, který zaútočí na cokoliv, co vstoupí na jeho území, ať už to představuje nebezpečí či nikoliv. Právě hroši mají za následek i mnoho lidských úmrtí.
Dalším velmi agresivním zvířetem jsou šimpanzi. Na rozdíl od goril, které jsou většinou mírumilovné a neútočí, pokud nejsou skutečně vyprovokovány, šimpanzi mohou bez váhání napadnout. To je i důvod, proč je lidé, kteří je mají jako domácí mazlíčky, často drží prakticky neustále pod omamujícími léky. A i pak mnohdy dojde k neštěstí.
V našich podmínkách samozřejmě na hrocha ani šimpanze s výjimkou zoologické zahrady nenarazíme. U nás je tak nejnebezpečnějším zvířetem divoké prase. Ani ono se dvakrát nerozmýšlí, než zaútočí. Platí to zvláště o samici s mláďaty, avšak zaútočit může prakticky každé.
Zde je však potřeba si uvědomit, že i když daný druh nepatří zrovna k těm „agresivním“, neznamená to, že bychom se k němu měli jen tak přibližovat. Každé zvíře, bez ohledu na druh, totiž může zaútočit, pokud se cítí ohroženo a zahnáno do kouta. Jistě, většina jich raději uteče, avšak pokud nemají takovou možnost, je nutné počítat s tím, že se budou bránit.
Proto bychom se neměli přibližovat k žádným divokým zvířatům, a to ani k mláďatům. Nikdy totiž nevíme, zda matka není někde poblíž. A takové setkání by pro nás nemuselo dopadnout dobře.
